Harmony Bay - proč vlastně tenhle „poklidný“ (vpravdě harmonický ) až romantický název souboru?
Hahaha romantickej…Harmony Bay je totiž v Kalifornii blázinec pro trestance a to mi až tak poklidný ani romantický nepřijde…haha Ne, teď vážněji, zrovna v době, kdy jsme hledali správnej název pro naše aktivity, tak Bob viděl film, ve kterým právě ústav Harmony Bay hraje dost důležitou roli. Ten název a jeho význam se nám natolik zalíbil, že jsme ho prostě použili. Naše hudba a vůbec všechno okolo kapely k blázinci až tak daleko nemá co myslíš ? haha No a harmonie jako taková je jak známo i s hudbou dost spojená že?

Představ sám sebe a představ čtenářům i svého kolegu… Tak nějak zábavně-poučnou formou… A představ lehce i Harmony Bay - pokus se nějak jednoduše definovat motto tohoto pozoruhodného uměleckého dua.
Jsem Petr, druhá polovina Harmony Bay je sice taky Petr, ale přitom je to Bob, no a pseudonym tý poprvé zmíněný Petroidní poloviny je Gravyy. My dva obstaráváme veškerý živý nástroje, což jsou kytara, bicí s perkusema a naše hlasivky. Ostatní nářadí, což jsou basa, klavír, dechy, smyčce, různý efektíky a tak podobně ze sebe po našem nadiktování vyluzuje náš skvělej spoluhráč sequencer Yamaha QY70, na kterýho je fakt spoleh a blbě nežvaní, když mu nařídíme zahrát nějakej obtížnější nebo ujetější part…haha Náš styl nazýváme prostě Hudba, protože je to celkem těžko jednostranně zařaditelná inteligentně náročná směs různejch stylů pojatá celkem uchylně a hrajeme ne písničky a podobně, ale Části Hudby. A motto dua? Na nikoho a na nic se neohlížíme, děláme si prostě co chcem a jak to cítíme. Máme přece demokracii a každej svůj rozum! Nesnažíme se hrát jako „někdo“, někoho napodobovat nebo kopírovat, jak to dělá většina kapel, my si prostě jedem podle sebe, svých představ, citů , pocitů a vnímání hudby a všeho kolem.

Oba máte poměrně slušné aktivity na hudebním poli již za sebou. Různé projekty různé délky trvání a různých stylů… To by vysvětlovalo onu touhu experimentovat. Co Tě nejvíc baví (bavilo) hrát? Punk? Metal? Dechovku? Big beat? Typoval bych vymýšlet si kompozice alá Harmony Bay…
Jasně, tak nějak to vždycky bylo, nebo to k tomu směřovalo. Nemyslím si ale že by se jednoznačně dalo říct, že to byla nebo je touha experimentovat. Snažíme se naší hudbou prostě co možná nejlíp a nejpřesněji vyjadřovat naše pravý JÁ, náš pohled na hudbu, kapelu a to všechno kolem. No a že z toho ve finále vyleze to, co od nás slyšíš, vidíš a třeba čteš…no…nikdy jsem netvrdil, že jsem normální…haha ale jsem na to hrdej, že se řídím vlastním rozumem! Fakt bych nemohl bejt jeden ze stáda tupejch ovcí bez vlastního názoru a dělat věci tak, jak „se to dělá“ nebo je zvykem dělat! I proto jsem vlastně třeba šel na civilku, ne na vojnu, tam bych byl asi furt zavřenej za rebelství a kdovíco všechno…!haha

Oba jste hráli v seskupení PARRICIDE? Proč tahle schopná a snad i trochu „známá“ kapelka skončila? Vše skončilo vydáním CD, pokud si správně vzpomínám…nebyla to škoda?
S Parricide jsme na podzim 1999 natočili celkem dost slušný CD „Incidents In The Extinct Spot“, ale bohužel nikdy oficiálně nevyšlo. Ani se ale vydavatelství nedivím, protože vlastně zakrátko po nahrání jsme my dva byly takovým zvláštním způsobem odejiti z kapely a Parricide začli hrát něco úplně jinýho a vlastně nic ze „starších“ věcí. Možná částečně proto, že většinovým skladatelem byl Bob, ale hlavně spíš proto, že nebyli hráčsky schopni ty starší věci hrát v náležitým podání. Takže těžko by někdo vydal něco, co už naživo nikdo neuslyší. No a jestli je škoda, že se následný big-beat-death Parricide (haha, nic ve zlým!) rozpadli, to už asi není otázka pro mě… Každopádně my jsme rádi, že osamostatněním se nám naprosto uvolnily ruce a nemusíme se na nikoho ohlížet, jestli se mu to líbí nebo ne, nebo jestli to je schopnej zahrát nebo ne.

Kloubíte dohromady poměrně hodně odlišné části skladeb - odkud čerpáte inspiraci? V recenzi jsem popisoval některé pasáže jako filmovou hudbu. Dá se to tak skutečně popsat nebo to byl jen můj subjektivní pocit? Inspirace z drsných kytarových pasáží bych viděl patrně v poslechu příslušejících stylů. Vlastně se předem tak trochu omlouvám - nehrajete písničky či skladby ale části hudby… Takže skládáte dohromady různé úryvky s „ladem a skladem“?
Inspiraci čerpáme z našich mozků, pocitů a cítění hudby. Jak jsem už říkal, neřídíme se nějakýma zvyklostma, nesnažíme se komponovat muziku tak, jak by se to „mělo dělat“, řídíme se jen sami sebou. O našich pasážích jsem, člověče, ještě jako o filmový hudbě nepřemejšlel…no, ale asi bych si dokázal představit Hudbu Harmony Bay jako soundtrack k nějakýmu filmu. Bylo by to asi ale pěkný psycho co? haha. No ale vlastně zrovna teď se chystáme na natáčení klipu a scénář k němu už máme skoro vymyšlenej a věř, že to fakt bude taky dost netradiční, ostatně jako celý Harmony Bay…!haha. Rozhodně ale při tvoření muziky nic uměle nelepíme. Když je hotová určitá pasáž, okamžitě víme, co tam dál cítíme a to tam taky dáme. Je to prostě vždy, aspoň pro nás, přirozenej vývoj každý jednotlivý Části Hudby. A proč se upínat cíleně na jeden styl, když ti muzika dává tak široký pole působnosti a možností…?

Používáte i samply (sequencer apod.), ale tak nějak inteligentně řekl bych. Co smýšlíš o používání mašinek a různých (mechanických, počítačových, cyber apod.) zvuků v kytarové hudbě ty? Počítám že v použítí elektronických vymožeností současnosti půjdete dál, anebo se pokusíte hledat doposud neobjevené…?
Myslím, že různý ty mašinky a zvuky jsou zajímavý spestření hudby a dobrá pomůcka k co nejbližšímu vyjádření muziky, kterou děláš. No, ale míra, výběr a důvod použití různejch takovejch věciček je na individuálním posouzení a cítění každýho. U nás to vlastně vzniklo z nouze. Nejdřív jsme začli ze seqenceru tahat jen basu, protože prostě nebyl dostatečně zdatnej ujetej basák a postupně se k tomu začly přidávat ty další nástroje. My vlastně ze sequenceru především taháme zvuky běžných živých nástrojů, ty klavíry, smyčce, dechy, protože chceme, aby naše muzika zněla co nejpřirozenějc. Bylo by super, kdyby to hráli s náma živý muzikanti, ale dovedeš si představit ty nervy s nima? Vždyť by nás muselo bej tak minimálně 15 a tohle ukočírovat, to by bylo o mý nervy…!haha Taky ale vlastně používáme i různý syntetický efekty neživých nástrojů, ale vesměs to je pro dokreslení atmosféry. No, do budoucna…těžko říct. Rozhodně budeme vždy aranžovat muziku tak, jak to budeme cítit a chtít.

Jak je pro Vás důležitá nadsázka, ironie, sarkasmus? Z vaší hudby tyhle formy nadhledu opravdu čiší… Společně s potřebnou dávkou energie a originality.
My se naší muzikou fakt hodně bavíme a užíváme si jí! Jak nadsázku, tak ironii i sarkasmus máme hodně rádi a rozhodně je celkem používáme i v běžným životě, takže je asi i dost pravděpodobný, že se objeví v naší muzice, která je nebo aspoň by měla bejt přecejen obrazem duše a podstaty dotyčnýho skladatele. No a v neposlední řadě to, jak hrajem naší komplikovanou hudbu s nadhledem, rozhodně svědčí i o našich slušných muzikantských hráčských kvalitách.

V recenzi jsem zmiňoval dvě podle mě naprosto úžasná seskupení - Fantomas, Pražský Výběr - máte nějaký posluchačský vztah k těmhle záležitostem? Eventuelně máte nějakou jinou srdcovku? Prozraď…
Výběr uznávám, výborný muzikanti, kterých si vážím. Ale vlastně jsem jejich muziku nikdy neposlouchal, ikdyž na druhou stranu jsem někdy před rokem byl na jejich koncertu. Ale hlavně ze zvědavosti. Především jsem chtěl vidět Klaudu Krišpína a musim říct, že je fakt skvělej bubeník! Fantomas je supr úlet! Mike Patton je taky pěknej uchylák a to se mi na něm strašně líbí, že přestože s Faith No More vlastně přičichnul k penězům a určitý „komerci“, tak dělá tyhle šílenosti, který rozhodně,bohužel, nejsou zrovna pro masy…! Ale hudbu Fantomas a jeho dalších projektů znám teprve chvíli takže tím rozhodně nejsme nijak ovlivněni! No a srdcovka…oba posloucháme fakt hodně široký spektrum muziky od jazzu, kterej miluju, přes vážnou hudbu a kvalitní pop až po pořádnej nářez. V každým stylu se dá totiž najít kvalitní netuctová muzika! No ikdyž taková dechna nebo kotlíkáři…!haha

Těžko odhaduji budoucí směr Harmony Bay, což Vás může jedině těšit, nepletu se? Máte v zásobě třeba i nějaké další, ještě více experimentální kousky?
Určitě se dá těžko jednostranně určit budoucí směr Harmony Bay. Přecejen je každá Část Hudby celkem jiná…Jasněže už máme hotový nový kousky, přecejen od nahrání CD už pár měsíců uteklo a my se prostě nemůžeme kopat do zadků, to by mě fakt asi dlouho nebavilo…haha a pěkně blbě a bolestivě by se asi potom vytlačovala ta hnědá hmota z těch nakopanejch partií…haha Takže rozhodně už něco novýho na skladě máme a jsou to v našem „stylu“ ještě extrémnější a náročnější pecky. No však uslyšíte…!

Dá se od Harmony Bay očekávat nějaké koncertní vystoupení? Nebo snad již nějaké proběhlo… Těžko říct, s jakým ohlasem byste se setkali…
No jasně!!! Už proběhlo sice nemnoho koncertů, ale další a čím dál víc jich je v dohlednu! Začínáme se pěkně rozhíždět! Naše živá vystoupení jsou totiž kapitolou sama pro sebe…haha Hrajeme v takových netradičních až ujetých kostýmech a vedle celkem náročnýho hraní na nástroje ještě zvládáme různý „choreografický“ kousky jako všemožný posunky, gesta, tance a podobně… Prostě Harmony Bay musíte vidět naživo! Fak zážitek nejen pro ucho, ale i pro oko! A ohlasy jsou celkem různorodý…od nadšených, fandících a uznalých přes rozpačitý až po zatracující, že hrajem bláboly, který nemaj hlavu a patu. Každej prostě nemůže rozumět všemu a zvlášť naše náročná muzika si vyžaduje celkem pozorný, trpělivý zkoumání a zkušený inteligentní ucho. Když pak k tomu ještě má návštěvník koncertu sledovat, co se děje na podiu, tak z toho mu musí jít asi hlava kolem dokola…haha

Posílal jsi mi MP3 po internetu a stěžoval sis na poštu… Taky mám pár negativních zkušeností, ale je to spíš problém lidského faktoru než instituce samotný… Co tě vlastně tak naštvalo?
To už vlastně začlo kdysi dávno v době, kdy jsem chodil ještě do zaměstnání…haha Fungoval jsem v jedný radši nejmenovaný firmě coby manager zahraničního obchodu a skoro denně jsem posílal 30 - 50 obchodních dopisů a různejch zásilek po Evropě a vlastně i po celým světě. No a když jsem do kontaktovanejch firem následně volal, tak fakt hoooodně málokdy jim byl dopis doručen…! Takže odtud totální nedůvěra a alergie na institut Česká Pošta. Určitě je to problém lidskýho faktoru, ale jsou to lidi, který jsou zaměstnanci Pošty a tudíž je to ve finále problém Pošty jako takový. Těžko bejt nasranej na nějakýho jedince, kterej zásilku chtě nebo nechtě ztopil, nebo si s ní vytřel zadek, když netušíš, kdo to vlastně byl…

Vaše CD „Jestli To strávíš“ má cover ozdoben dílem malířky Dáši Holanové…Ví o tom, že jste ten obrázek použili? Sledujete malířské umění? Co třeba tvůj názor na fotografie versus obrazy? Máte oblíbené malíře? Nebo třeba sledujete jiný druh umění (mimo hudbu jistě)…
Paní malířka samozřejmě ví o tom, že jsme použili její obraz na cover CD. Osobně jsem se jí dovoloval! Je to jeden ze zatím sedmi obrazů, který od ní mám a shodou okolností první, kterej kdy prodala. Ona maluje fakt totálně neskutečně! Tudíž vlastně ona je mou oblíbenou malířkou! Mám rád hodně abstraktní obrazy. Žádný krajinky nebo podobný kravinky. No, každýmu se přecejen líbí něco jinýho. Ale fakt nepochopím, jak si může někdo do obýváku, nebo kamkoli jinam pověsit debilně namalovanej kus lesa za posekaným polem s otepy slámy, nedejbože, nebo satane(?) se stádem natěšenejch srnek…haha To už fakt radši fotku! Fotka, když je dobře umělecky udělaná, je supr. Jako třeba fotky pana Saudka, ale radši mám obrazy.

Kdo Vám píše texty? Respektive příběhy, jak jsem si přečtl na vašich www stránkách… Autor je asi nějakej šílenec, možná spíš nějakej experimentální básník alá Morgenstern nebo tak někdo… Pověz o těhle příbězích něco víc… Možná že mohou fungovat i tak, že si Vás podle nich posluchač zapamatuje…
Hahaha budu pozdravovat šílenýho příběháře (textaře) Gravyyho dík!haha Příběhy píšu já a při jejich kompozici používám, já tomu říkám, metaforu na druhou. Veškerý příběhy jsou psaný s jasnou myšlenkou, ale když se myšlenka vyvrbí, okamžitě si jí můj mozek převede do metafory a tu zmetaforizovanou podobu myšlenky ještě jednou, nebo někdy i víckrát znovu zmetaforizuje… Samozřejmě, že tu dvojnásobně zmetaforizovanou myšlenku musím zhmotnit a vyjádřit adekvátně potřebnýmu frázování. No a pak z toho je to, co čteš v bookletu. Vlastně takový dvoj a vícesmysly… Já fakt nemám rád plochý jednoznačný texty, který tě hned po prvním přečtení začnou nudit, protože ti nemůžou nabídnout nic víc, než tu jednu jasnou myšlenku, nebo skutečnost. Vlastně naše příběhy vždycky s Bobem na zkušebně rozebíráme a třeba když jsme rozebrali ten zatím poslední - Tělnatý Šprým, tak když potom byl Bob u mě doma, zakoukal se na kus lesa u nás a říká: tak támhle o tom to je! A fak, když jsem psal Tělnatý Šprým, myslel jsem přesně na ten kus přírody v místě, kde bydlím! Příběhy Harmony Bay jsou psaný s chtěním zapojit a rozvíjet posluchačovu-čtenářovu fantazii. Myslím, že jakejkoli náš příběh tě jen tak nezačne nudit, protože každej den, podle momentální nálady a celkovýho rozpoložení, který je vesměs každej den jiný, v tom při čtení můžeš vidět něco úplně jinýho, když zapojíš fantazii a představivost… stejně tak při poslechu naší Hudby určitě pokaždý objevíš něco novýho, cos minule nepostřehnul. No a to samý je vlastně i s tím obrazem, použitým na cover. Můžeš do něj čumět hodiny a pořád tam nacházíš nový a nový věci…takže Harmony Bay tě rozhodně nikdy nezačnou nudit!!

Na závěr prozraď jaký byl tvůj doposud největší hudební zážitek?
Jednoznačně koncert Harmony Bay!!!

Jestli máš na duši něco, můžeš se vyjádřit k čemu chceš….Já Ti moc děkuji za čas a odpovědi.
Taky díky, a myslím, že byste se všichni měli nechat léčit…haha aspoň budete vědět, co vás čeká po seznámení se s Harmony Bay a nedej bože (nebo satane…?) po shlídnutí jejich koncertu…haha

Marek